Výzkum diplomové práce

Při tvorbě praktické části diplomové práce se nám nabízí několik výzkumných metod jako experiment, pozorování, ústní a písemné dotazování, analýza získaných podkladů a pod. V praxi se nejčastěji využívá forma dotazníků, které mohou mít různý počet i typ otázek, přičemž může jít o otázky otevřené, polootevřené nebo zavřené.

Při formulaci otázek je třeba zvážit nakolik se daná otázka dotýká stanovených výzkumných problémů. Otázky je třeba formulovat srozumitelně a přizpůsobit jejich cílové skupině respondentů (výzkumnému souboru). Minimální velikost souboru z hlediska možností statistického zpracování je 30 respondentů - pokud popisujeme jednu skupinu. Pokud bychom chtěli dělat srovnávání mezi skupinami, např. podle pohlaví, ročníku, prospěchu, typu školy atd., v každé skupině bychom museli mít po 30 osob.

K základním technikám sběru dat patří dotazování. Podle typu kontaktu s dotazování probíhá jako osobní, telefonické nebo písemné. Osobní dotazování má své výhody, ale je náročné na čas, pokud si jej autor diplomové práce musí realizovat sám. V případě, že se rozhodne autor pro osobní rozhovor a odpovědi chce zaznamenávat na diktafon, je bezpodmínečně nutné k tomu respondenta upozornit a vyžádat si jeho souhlas. Často se stává, že někteří respondenti tuto alternativu odmítnou. V takovém případě je nutné zaznamenávání odpovědí omezit na písemné poznámky. Při osobním rozhovoru je třeba vystříhat těchto nejčastějších chyb:

rozhovor se provádí bez adekvátní přípravy (otázky nejsou předem připravené a jasně formulováno, chybí alternativní možnosti odpovědí),

rozhovor se uskutečňuje za nevhodných podmínek (nepřiměřené prostředí, stres, nedostatek času, hluk apod.),

poptávající se nedrží připravených otázek nebo se jejich drží až příliš (není flexibilní) a nereflektuje tak potřeby respondenta,

zpracování rozhovoru se uskutečňuje s velkým časovým odstupem a poptávající si neumí vzpomenout na důležité detaily, které v rozhovoru zazněly,

poptávající vnáší do zpracování odpovědí svůj subjektivní názor, své vnímání situace apod.

Telefonické dotazování rovněž poskytuje obousměrnou komunikaci, ale není limitováno vzdáleností poptávajícího a respondenta a šetří tak množství času. Velkou nevýhodou je, že mnozí respondenti často pokládají telefon již při úvodním představení se poptávajícího s informací, že jde o telefonický průzkum. K velmi starým a zároveň náročným metodám sběru informací patří pozorování respondenta. Nejčastější chybou, která provází pozorování je subjektivní vnímání pozorovaných situací, proto není v praxi při tvorbě diplomových prací až tak často využívány.

Písemné dotazování spočívá v získávání potřebných informací pomocí anket a dotazníků. Protože dotazníková metoda není technicky, organizačně ani finančně náročná, studenti ji při diplomových pracích používají velmi často. Ve srovnání s předchozími metodami je její největší výhodou, že je anonymní a respondent se tak může bez strachu vyjádřit pravdivě v různých oblastech dotazování. V současnosti zažívá boom vyplňování dotazníků online, přičemž nejjednodušší metodou jejich tvorby je Google Docs. Na internetu najdete několik instruktážních videí, dokonce i v češtině, které vás velmi rychle naučí využívat tento internetový nástroj.

Po sesbírání dat, např. získání vyplněných dotazníků, je třeba získaná data zpracovat. Nejjednodušší je začít přenesením odpovědí z dotazníků do matice na papíře nebo v počítači. V této matici budou v řádcích čísla respondentů (je dobré očíslovat si vyplněné dotazníky) a ve sloupcích čísla otázek. Do takto vytvořených oken se zaznamenává, jakou alternativou respondent na danou otázku odpověděl. V jednom řádku tak zachycujeme všechny odpovědi jednoho respondenta na všechny otázky v dotazníku. Ve sloupci zase naleznete odpovědi všech respondentů na danou otázku. Ze sloupce je následně možné sčítat počet jednotlivých alternativ odpovědí na danou otázku v rámci souboru. Po sečtení odpovědí je dále jednoduché vypočítat procentuální zastoupení pro každou alternativu. Takto se postupuje nejen při uzavřených ale i při otevřených otázek. Při nich je však třeba ze získaných odpovědí vytvořit několik kategorií a také vypočítat procentuální zastoupení jednotlivých kategorií.